Jižní Čechy, Rudohoří, Morava, Slezsko. Krajka se paličkovala k bohoslužebným rouchům a je to replika z publikace M. Smolková, R. Bíbová: KRAJKY A KRAJKÁŘSTVÍ LIDU SLOVANSKÉHO V ČECHÁCH, NA MORAVĚ, VE SLEZSKU A UH. SLOVENSKU (1908), a z druhého dílu této publikace , R. Bíbová: PODVINKY - VZORY DÍLA, KRAJKY A KRAJKÁŘSTVÍ LIDU SLOVANSKÉHO (1938), který obsahuje podvinky ke všem krajkám z dílu prvního. Krajka patří do skupiny krajek páskových přerušovaných a je rovněž v depozitáři Městského muzea v Čelákovicích v několika různých vzorech.
Replika byla provedena na podvinku okopírovaném z knihy a podle fotografie krajky. Provedla ji Dana Vařilová.
Materiál je bavlněná příze číslo 80, páska se paličkuje z 8 párů, zákrutka ze 4 párů. Páska je pláténková, píchá se za dva páry, nutné je časté připojování háčkem. Zákrutka je smyčka - páska, která běží přes sebe. Paličkuje se speciálním způsobem, kdy se uvnitř oblouku páry nekroutí, paličkuje se za dva páry a nepíchá se žádný špendlík.
Čelákovické číslo je 30768. Paní Koutníková u této krajky nenapsala nic, nebo se popisek ztratil. Ale u krajky stejného vzoru píše "Čechy nebo Nizozemí, stará česká ´Ringelverk´ zákrutková krajka s ornamentem, klášterní práce severních Čech neb Nizozemí, asi 1625", další nápis na okraji "ne 1625, konec 17. a 18. st., okrajová krajka." U další stejné krajky je napsáno, že byla paličkována v Rudohoří a že to je klášterní práce 17. století. Krajky se vyznačují zákrutkami, které občas přejdou do širší pásky s malým kouskem polohodu.
Rekonstrukci provedla Dana Mihulková.
Materiál je tenká vláčková příze ze starších zásob, je zapotřebí 7 párů. Paličkuje se pláténko nebo polohod za dva páry a zákrutky. Ty se na vnějším oblouku paličkují s mřížkou na očka (poslední svislý pár se kroutí a vodivý pár před i za tímto párem také) a u vnitřního oblouku se nepíchá špendlík, nekroutí se, jen se vymění vodivý pár za svislý. Smyčku – zákrutku, tak necháme ať se stáhne dle svého, platí vnější oblouk.
