Krajkářčin blok

Kurz jsem v Itálii vedla po deváté. Jezdím tam moc ráda, posluchačky jsou již moje kamarádky a mám pocit, že se vídáme rády. Vždy po roce, na konci léta. Tento rok se kurz opravdu povedl. Všech deset účastnic kurzu totiž udělalo krásná výtvarná díla. Téma byl pletený drát, jak jsem si tuto techniku nazvala. Technika tedy pletená není, ale jako pletená na jehlicích vypadá. Vydala a napsala jsem skripta, kde je popsána technika, několik druhů a způsobů vzorů a několik návrhů a možností jak techniku využít.
Kurz začal jako v každé škole. Vysvětlení práce, nákres, popis a ukázka a pak již jen jeden vzorník za druhým. Stočeno okolo pětišňůrky – závěsu na krk vznikl náhrdelník, který si některé žákyňky daly hned na krk a nosily jej celou dobu, i v restauraci večer s ním byly spatřeny. Pokračování spočívalo v dokončení vzorů, tentokrát oblouk a kruh.
A hned se zrodil nápad – nikoli můj – a byl na světě šperk vsazený do kovové konstrukce špendlíku. Dalším úkolem bylo použít mušli, kamínek, dřívko nebo krajku a pomocí pleteného drátu vytvořit vlastní kreaci. A to jsou další díla, všechna krásná.
Ještě než jsem se vrátila domů, tak mnoho z těchto prací bylo na facebooku, potěšilo mne to ještě jednou, když totiž sama posluchačka chce ukázat, co vytvořila, tak to je nejlepší pochvala pro lektorku.
A na závěr – já jsem možná přiměla několik krajkářek k vlastní kreativní tvorbě, ale ony mne zase k napsání a vytvoření publikace o technice, která je nová. Tak tedy PLETENÝ DRÁT, nebo italsky PUNTO MAGLIA (přeloženo překladačem PLÉST DRÁT) – tak ji nazvaly samotné posluchačky.