V roce 2003 byly rekonstruovány krajky, které jsou součástí tradice krajkářství České republiky. Z publikací, muzeí, depozitářů a majetků bylo vybráno několik málo krajek pro naše území typických i méně typických. Vždy jsou to však krajky, které jsme kdysi uměli a znali. Některé jsou již zapomenuty a ty jsme chtěli opět oživit a uvést ve známost, jiné jsou známé a do dnešních dnů běžné. Krajky jsou většinou nově rekonstruovány, jsou opatřeny dokumentací a popisem.
Zpracoval Vzdělávací spolek uměleckých řemesel za podpory grantu MK ČR Praha 2003.

  • PAVOUČKOVÝ

    30 | PAVOUČKOVÝ

    Krajka je paličkována na starých vypíchaných podvincích, které jsou z pozůstalosti krajkářky z Nymburka. Lze vysledovat a doložit přibližně roky 1890-1920, kdy byly krajky paličkovány, jsou však zřejmě i starší. Vzor dle dírek většinou nelze přesně určit, krajka však byla paličkována na základě studia v jiných zdrojích a vodítkem také byl velmi nízký počet dírek ve vypíchaném vzoru, což bylo určující.
    Rekonstrukci provedla Romana Kdýrová.
    Materiál je len, TEX 33 x 2. Počet párů 20. Technika pavoučků ze šesti párů, pláténka a kroucených párů, které vlastně tvoří malou dírkovou půdici v okrajích. Okraje jsou zpevněny pláténkovou páskou, píchanou za dva páry.

  • RŮŽOVÁ PŮDICE

    38 | RŮŽOVÁ PŮDICE

    Krajka z depozitáře Městského muzea v Čelákovicích (číslo 11684, 98 x 8,5 cm). Sbírka krajek Boženy Koutníkové s textem "1. čtvrt 19. století, Jižní Čechy, Tábor"
    Rekonstrukci provedla Romana Kdýrová, materiál bavlněné šicí nitě zvané "hedvábíčko", 4 nitky mulinky. 75 párů + 5 obtahovaček.
    Páry z růžové půdice přecházejí do motivku, který tvoří okraj krajky. Fantaskní květinové motivy jsou konturovány obtahovačkou a paličkovány pláténkem, vláčkovou - tylovou výplní a hrachovinkou. Jeden okraj je píchán za dva páry a vodivý pár zde obtáčí okrajovou obtahovačku, druhý okraj je paličkován s pikotkou.