Kalendář 2005
Tento kalendář má svůj příběh. Nebo vlastně dva příběhy. Moje dobrá kamarádka je módní návrhářka. V tom roce 2005, nebo možná o rok dříve, mne požádala o nějaké krajkové límce ke svým modelům. Udělala jsem pro ni tehdy asi tři límce, ale nechtěla je.
„Jsou moc malé“ řekla a při příštím setkání mi přinesla střih na velký límec. Nakreslila a upaličkovala jsem tedy opravdu velké límce, zase byly tři a donesla je na smluvené místo.
„Hned je kupuji a zůstaň tady sedět, jdu pro peníze“ Dala jsem si skleničku bílého a čekala. Za chvilku byly límce prodány a k nim dodatečně ušit oděv. Nikdy jsem je již neviděla, a protože jsem si je ani nevyfotografovala, tak dnes již ani nevím, jaké byly.
Od té doby jsem upaličkovala mnoho velkých límců, možná jich k padesáti bude. A také se mi začala líbit barva. A vznikl tedy kalendář na rok 2005, kde je límců dvanáct, velkých a většinou i barevných. S tím jsem jela do Španělska, byla jsem pozvána na setkání krajkářek do La Coruna. Tam jsem svých 12 límců a kalendář vystavila.
Až po letech, když jsem se s několika španělskými krajkářkami spřátelila, tak se mi přiznaly, že to pro ně byl šok. Do té doby viděly jen bílou krajku, tradiční vzory, když límce, tak malé. A tak také vypadaly ostatní výstavní plochy. A mezi nimi najednou samá barva, velké límce podivných tvarů, nu krajkářská revoluce.
Když mi tento zážitek vyprávěly, tak již takové barevné límce dělaly také. Učila jsem je, několikrát jsem ve Španělsku vedla kurz, a barevná krajka se stala velmi oblíbenou.
Dávala jsem si před nedávnem kalendáře do archivu a na tyto límce narazila. A trochu je osvěžila, upravila a dokreslila. Některé jsou nyní opět k prodeji – tedy jejich jednotlivé podvinky. Podívejte se na všechny do internetového obchodu, kapitola krajkářské kalendáře.
