Někdy je moc dobré ohlédnout se
Mám skvělou snachu, je šikovná, rychlá a umíme spolu vytvářet docela hezké věci. Nebo spíše krásné, úžasné věci. Ona je floristka, dělá netradiční nádherné vazby květin. Společně jsme vytvořily několik sešitů a dva kalendáře. Jeden byl prodán velmi brzy a již jej dávno nemám. Ale krajkářský kalendář z roku 2010 mi zůstal. Nechala jsem jich tehdy vytisknout hodně, neodhadla jsem to. A v kalendáři navíc nejsou podvinky. A tak jsem se před nedávnem pustila do jejich vytvoření. Sešit se 14 vzory nyní je hotov a budeme k němu dávat i ten zmíněný kalendář.
Ale stalo se navíc něco jiného. Jak jde člověk od jedné práce k druhé, tak se hodně zapomíná, jedno se odloží nedokončené, jiné se někam uloží a z mysli se to vytratí. A tak, když jsem v počítači začala dávat dohromady fotky z kalendáře, našla jsem mnoho takových, které se vůbec nikdy nikde neobjevily a při tom jsou kouzelné a zcela připraveny k použití. Člověk si kolikrát řekne „Jé to jsem byla šikovná, posunula jsem se k lepšímu?“ A ty Helenčiny nápady a vazby, jak to, že jsou tady zapomenuty? Nu asi by neškodilo občas malé zastavení a návrat k něčemu dřívějšímu.
A tak předkládám několik fotografií v kalendáři 2010 použitých a několik, které na uveřejnění ještě čekají. A je jich víc. Dostanu se někdy k tomu, abych je připravila a aby se opět neztratily kdesi v počítači?
