Krajkářčin blok

Ještě jednou STOPY. Nebudu psát, co to jsou stopy, a jak mne to potěšilo – to je v tom prvním textu o Stopách, ani nebudu psát o jednotlivých stopách, i když jsem to tak psala v tom druhém textu. Těch stop je totiž hodně a vydalo by to spíše na knihu než na krátké povídání. A tak se spíše podívejte na fotografie.
Jistě poznáte od koho je perníková stopa, ta je již snědená a byla výborná. Spíše se zmíním o technikách. Šitá krajka je ve třech pracích, jednou margaretina krajka – to je ta žluto bílá fotografie, krajka kombinovaná s kůží, tkaná stopa. Všechny jsou krásné. Některé stopy mají děj, strom s krajinkou, květy, srdíčko atd. Jiné jsou zaměřeny spíše na půdice – vždy nějaké zvláštní a nové.
Na závěr bych ráda všem moc poděkovala. Stop bylo celkem 34 od posluchaček, těch od lektorek bylo ještě 18, takže celkem 52. Při skenování a fotografování jsem každou stopu vzala do ruky, prohlížela si ji a vzpomínala na toho, kdo mi ji udělal. Hezké chvíle jsem si u této práce užila. Jen jsem si říkala, jestli je to opravdu skutečná obkreslená noha toho, kdo ji udělal. Tak asi u dvou vím, že nikoli – to byla nožička spíše dětská nebo i miminkovská, u těch ostatních to možné bylo, ale nevím, tak to mi zůstane věc na přemýšlení ...