Krajkářčin blok

7.4. - 10. 4. Španělsko učení, 11.4. Madrid, 11.4. - 17. 4. Camariňas, 21. - 23. 4. Wangen Německo, 7. 5. Krakovany na Slovensku, 12. a 13. 5. Krajkářské trhy v Praze, 1. - 6. 6. Sebourg ve Francii, pak Neuhausen ve Švýcarsku a nakonec výlet do Prachatic, Jindřichova Hradce a Strmilova. O tom všem jsem psát nestihla, jelikož prostě nebyl čas. Mezi jednotlivými akcemi jsem paličkovala, připravovala a vše chystala na tu příští výstavu. A tak se k tomu možná někdy jindy dostanu obšírněji.
Spíše se podělím o to, co chystám a nad čím nyní hodně přemýšlím. Poslední z akcí byl výlet do míst, která jsem navštívila již několikrát a nečekala jsem, že mne něco překvapí. Ale stalo se. Připravuji se na nový kurz, kde bych měla učit, jak si navrhnout krajku pomocí kompoziční sítě. V Domě gobelínů je vystaveno několik krásných tapisérií pana Josefa Müllera a jedna místnost je věnována jeho návrhům. Zajásala jsem, neb zde byly návrhy kreslené do čtvercové sítě. "To je přece kompoziční síť" - to jsem ihned bez uvažování sdělila přítomným. Asi proto, že jsem na to neustále myslela při přípravě kurzu. Ještě cestou domů jsem si uvědomila, že to spíše byla síť, pomocí které se z malého návrhu zvětšovala kresba do několikanásobně větší skici. Kopírky tehdy ještě nebyly! Ale proč nakonec ne. Zkusila jsem to, nakreslila si čtvercovou kompoziční síť (do této doby jsem používala síť ze šikmých linek) a ono to funguje. Kurz je připraven a bude dle nové sítě jednodušší.
A další věc, která se jaksi sama stala. A ta mne opravdu velmi potěšila.
Kroužek paličkované krajky v Sedlčanech mne požádal o svolení paličkovat a vystavit krajky dle mých návrhů. Na trzích jsem dostala fotografie výstavky, která se konala v tamější knihovně a velmi mne tyto fotografie potěšily.
Tolik svých krajek jsem ani nikdy pohromadě neměla, a byly krásně upaličkované. Moc děkuji.
Nu a nakonec. Mám svoje krajky na 8. BIENÁLE ČESKÉ KRAJKY ve Vamberku.
Nechci se nějak vyvyšovat, a tak se přiznám, že jsem se hlásila potřetí.
Dvakrát jsem byla odmítnuta a až po třetí přijata. V minulých dvou případech jsem velmi zodpovědně kreslila, paličkovala složitou a komplikovanou krajku a vybírala. Tentokrát nebyl čas, a tak jsem poslední možný termín dala dohromady krajky z kalendáře 2015, vyfotila jsem je sama (dříve vždy pozván fotograf), na počítači vytiskla na fotografický papír a přihlášku odeslala.
A krajky byly přijaty, ne že by byly špatné, také si jich považuji, ale tři ze série pěti jsou objekty vytvořené z papírmaše a použitá krajka velmi jednoduchá.
Závěrem bych měla snad jen říci: Věci se někdy dějí, je zapotřebí si jich všímat, brát je, jak přijdou a nepřestávat se dívat okolo sebe. A docházím čím dál více k zjednodušování, jak v životě, tak v krajce.