Výstava v Lier
Kde jsou ty časy, kdy se v Belgii konaly výstavy a soutěže moderní krajky – tedy super moderní. Je tomu tak asi 25 let, kdy jsme na tyto výstavy začali jezdit. Ono se nám tehdy všechno nelíbilo. Možná, že se nám i většina nelíbila. Pod názvem krajka to byly například poskládané kancelářské sponky, papírky s nití z visaček od oděvů a spousta dalšího. Říkali jsme si tehdy „TO NENÍ KRAJKA!“ Ale musím říci, že mezi těmi sponkami se objevila opravdu krajka, která byla pojatá jinak a s nápadem jak využít nitě nějak zvláštně a nezvykle. A přitom to krajka byla a byla to krása a hlavně nádherný zážitek. Tedy to jak jsme se dívali na nápady a zvláštnosti a ty pochybnosti k tomu patřily.
Nezapomenu nikdy na zájezd, kdy jsme se podívali do školy krajky – Textilní Academie v Antverpách – asi to není již přesný název. To byl opravdu zážitek o tom, jak se má učit, ukázky, díla tkaná, paličkovaná, malba na hedvábí. Dodnes je to pro mne vzor.
Pak byla tato akademie přesunuta pod jinou instituci a už jsme o ní již nikdy neslyšeli. Krajka se na výstavách vrátila k paličkovaným dečkám, ubrusům atd.
Až tento rok. Našla jsem plakát v jednom zahraničním časopise, a podařilo se, že jsem náhodou byla ve správný čas na správném místě. Od svých vnuček vím, že se ve školách dělají „projekty“. Nevím tak úplně přesně co to je, ale v případě navštívené výstavy nám to bylo jasné. Výstava je totiž společný projekt studentů akademií Turnhoutu, Lieru a Antverp. Má lákat mladé výtvarníky k tvorbě, která z krajky vychází. Někdy tedy z krajky nevycházela, ale dalo by se říci, že nitě se objevily skoro ve všech dílech.
Nechci a nebudu hodnotit výstavu natož jednotlivá díla. Ale výstava mne hodně potěšila, za prvé mne vrátila do let minulých, za druhé jsem si na výstavě našla díla, která patří do mého vnímání moderní krajky. A vlastně za třetí jsem objevila i nějaké další možnosti pro papírmaš a přišel i nějaký ten nápad, co by bylo také možné udělat.
Třeba i Vy naleznete na fotografiích něco pro sebe.
